Přihlášení
Nick:
Heslo:
Trvalé přihlášení

Registrace Zapomenuté heslo

Lógrové novoroční předsevzetí

Sdílej na Facebooku

Autor: Citron604

Sbírka: eFejtony

Vloženo: 31.12.2016

Publikováno: 31.12.2016 16:51

Kategorie: Fejetony -> .ostatní

Anotace: Další eFejton,který je sepsán za vůně lahodné kávy a čerpá ze šálku kávy. Tentokráte, jde o jedinečné novoroční kávové předsevzetí...

Jsem jednak kávomil, jednak si hnedka v prvních sekundách po půlnoci dávám novoroční předsevzetí. Jak jinak, muselo vzejít ze šálku na kávu.

Novoročním kávovým předsevzetím si prozatím nehodlám obout sněžnice a kráčet ve stopách slavných. Alespoň, pokud se jedná o kávovou náruživost, nemám v plánu státi se Voltairem, Alexandrem Dumasem či Honoré de Balzac, kteří zvládali za den a noc do sebe nalít šálků kávy, ne coby prstů na jedné ruce, ale bezmála, co prstů na rukách má Buddha.

Honoré de Balzac býval ponócka a ke spisování se notně dopoval kávou (mohl, Mezinárodní olympijský výbor nebyl založen, natož, aby se dělaly dopinkové testy a kontroly). Kávový efekt připodobňoval k armádě: „Káva stéká do žaludku, veškeré se začíná hýbat, myšlenky se dávají do pohybu jak prapory vojenské Velké armády. Vypuká bitva. Vzpomínky nabírají útočný krok; lehká kavalérie přirovnání přechází do velkolepého cvalu; artilerie logiky se blíží s vozatajstvem a náboji; záblesky ducha přicházejí jako střelci; určují se postavy a papír už je popsaný.“

Neprovádím to jinak. A po probdělé noci bývám dřiemavý. Vstávám až na poslední chvíli, čímž nestíhám očkování denním horoskopem.

Od Nového roku bude jinak. Mám od vánoc dárek. Nový a rázem nejoblíbenější bílý šálek na kávu ze silnostěnného porcelánu. Avšak, není jak Vincent van Gogh. Nemá pouze jedno ucho. Ale dvě. Mám nový šálek na kávu, kámoše s párem oušek. Dvou ušáka. A jestliže nestíhám horoskopy, budu si z něho, ze zbylého lógru, věštit.

Podstatné mám vždy po ruce. Jemně mletou kávu. Umím českého turka. Tedy, není-li zrovna v okolí havárie vodovodního potrubí a voda teče, uvedu do varu a zalívám a zalévám. Kdyby ale přece jen voda netekla, zaskočím do Karlových Varů. Tam si turka připravím do dvojušáku. Přímo z vřídla. Teplota termálního pramene je sice 73,4 °C, ale na vypláchnutí žaludku hnědočernou vodou a lógrové bahýnko, to bohatě vystačí.

Kdyby mě viděl barista, zprvu se naježí jak dikobraz, posléze upadne do mdlob. Zalehne na plovoucí podlahu jak po pravém, levém háku a trefě na solar. Můžeme počítat. Nezvedne se, určitě, ani na deset. Dal si dvacet. Jen dobře. Aspoň mi do přípravy k věštění z kávové sedliny Nikdo nebude kecat.

Jde se na věc. Jde se na věštění. Vypínám televizi. Zhasínám. Zapaluji čtrnáct čajových svíček (jako je golfových holí). Kávové svíčky s vůní espressa, coffee latte či cappuccina k mání nebyly. Nesehnal jsem. Sundávám si umolousané všelijak barevné tričko. Odkládám skoro bílý nátělník. Bílá a další barvy věštění ruší. Do věštecké kávy se proto nesmí lít, jako když prší a prší a leje, mléko. Zvláště ne přežvýkavců (kravské, kozí, ovčí, velbloudí ani buvolí), do šálku nepatří ani mléko všežravců a býložravců (mateřské nebo kobylí). Z rostlinných není povoleno přidat kokosové, sójové, makové, ořechové či mandlové. Konopné je v množství větším (než malém) povoleno. Zapovídá se, rukou vhazovat nebo lžičkou do věšteckého šálku dopravovat cukr. Rafinovaně ani rafinovaný řepný. Třtinový hnědý se rovněž nemůže. Turek není Mojito.

Přeodívám se do černa. Kulisy hlásí, připraveno. Já a ostatní Mistři si k věštění z lógru berou rukavice. Za vhodnou a náležitou mám tříprstou černou kulečníkovou rukavici pro praváky - nasazuje se na levou ruku. Pak musím vypít na horko připraveného turka. S chladnou hlavou. Lžičkou lógr ze dna nevyjídám. Zbyde. A nadchází neobtížnější. Next task.

Rituál. Popadám svůj šálek, kámoše, za ouška. Za obě.

Za nepřeložitelného brumlání šálkem třikrát zakroužím, a to po směru hodinových ručiček. Počty kroužení podobné kroužení aeroplánu, co vyčkává na volnou runway, musí být liché číslo. Směr hodinových ručiček je dobré vysledovat předem; digitální náramkové hodinky se pro kafomantii, věštění z kávové sedliny, nehodí; nemají ručičky a nejsou pro kafomantii uzpůsobeny. 

Škubnutím, rychle, obracím šálek dnem vzhůru. Kávová sedlina se rozplácne na podšálek. Za ustavičného a nepřeložitelného brblání potom po špičkách obcházím stůl a studuji, obdobně jako Mistři snookeru, kudy vést tutový šťouch. Já, kde se laserovým pohledem, jak čerstvě nakřídovaným tágem, trefím. Zabodnu. Hráč snookeru do koule. Já do kopky lógru.

S veškerou vnitřní energií jsem přišpendlen, lpím na lógrovém tvaru. Lpím na něm, jako se v moderních galeriích civí na obrazy mistrů kubismu. Avšak, ocitneme-li v Louvre v koncích, můžete si přečíst, co to znamená, co tím chtěl malíř říci. Kafař a věštec tohle musí na druhý pohled vidět. Odečíst. Musí přeložit seskupení tvarů, náznaky, čáry, čmáranice, výstupky a prohlubně, zvostalé na dně šálku i na podšálku.

Brzy zrána na Silvestra se mi vyjevila lógrová ryba.

Chvíli jsem tápal, zda je sladkovodní, anebo mořská. Z kecanců na okrajích podšálku se mi vyloupla tajná šifra. Přimyšlenstvie. Skrytý smysl kapkovitého znamení. Tříšť, to jsou přece kapky oceánu, narážejícího na útesy. Slaná tříšť oceánu vyskakující a přeskakující přes příď motorové lodi, co mě v silném tropickém dešti a bouři veze na ostrov Les Saintes, za leguány, do Napoleonovy pevnosti s expozicí námořních bitev o ostrov Guadeloupe a kde si stoupnu za kormidlo. Jako námořní kapitán a mořský vlk se tady nechám vyfotit.

Sladkovodní ryba to být nemohla, poněvadž spršky vody odletují jen při závodech ve vodním slalomu. Byl jsem si naprosto jist. V umělých kanálech ryby nejsou.

Předzvěstil jsem správně. Sladkovodní ryba symbolizuje otěhotnění. To mi nehrozí. Mořská mě naopak upozornila, abych dával pozor, cože komu říkám (o tom, jestli by to mělo platit též pro psaní, věštba pomlčela).

Podle lógrového novoročního předsevzetí si už budu věštit denně. Výsledky následně mohou porovnat s denním horoskopem na internetu nebo v Blesku. Čím více a častěji si budu věštit, tím bude naše domácnost více lesklou; zlatavější klíckou pro páva. Díky lógru.

Vymyšleno už mám, na rozdíl od Nerudy, kam s ním, tedy, kam s odvěštěným lógrem. Neměl by dopadnout, jak hlavy českých pánů sťatých l. p. 1621 na Staroměstském náměstí a tím též hlava prvního dovozce kávy do Čech Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Být zahozen do koše. Končit, jak litánie notorických stěžovatelů a nesrozumitelné anebo bezduché podněty kverulantů v koši na odpadky, jichž správný úředník mívá v kanceláři zpravidla hned několik.

Kam tudíž s ním? Na houbičku na nádobí. Vycídí hrnce a pánve zaneřáděné od mastnoty a špíny. Recyklovat. Pěstovat na lógrovém odpadu houby. Chutnají po bezkofeinové kávě. Lógr, co jsme prozřetelně a věštecky neprocukrovali, pěkně zahnojí domácí květenu. Lógr cení rybáři. Šmakuje žížalám. Žížaly zas šmakují kaprům. Vždyť, vánoce a s nimi užitečné dárky pro milovníky kávy budou takřka za chvíli, i když na dveře prozatím ještě neklepou.



< Předchozí dílo ve sbírceDalší dílo ve sbírce >
Hlasovaní jako ve škole (1 - nejlepší, 5 - nejhorší)Toto literární dílo ještě nebylo hodnocenopřečíst později

Komentáře

Nebyl zatím přidán žádný komentář
Veškerá díla zveřejněná na serveru Pište-Povídky.cz jsou pod právem autorů, tudíž je nelze kopírovat ani jinak využívat bez jejich souhlasu.