Přihlášení
Nick:
Heslo:
Trvalé přihlášení

Registrace Zapomenuté heslo

Šálek kávy nebo diesel?

Sdílej na Facebooku

Autor: Citron604

Sbírka: Fejetony z jednoho a více šálků na kávu

Vloženo: 1.01.2017

Publikováno: 1.01.2017 17:32

Kategorie: Fejetony -> .ostatní

Anotace: Zcela samozřejmě tankujeme do sebe šálky kávy, auta zase naftu nebo benzin. Logicky tím tu je dilema: Káva nebo diesel?

„Dáš si kávu?“ nabídl jsem ženě. Přitakala. S kávovými šálky jsem na stůl položil víkendový poukaz do lázní.

Na zklamání, lákavá nabídka kávových zábalů se skořicí byla rázem rázně odmítnuta. „Víš přece, že skořici nesnáším. Nejsem jako ty, který by ve štrůdlu nejradši měl víc skořice než jablek, já si doma pořád, jako ty v tom svém podkrovním kutlochu, nezapaluji svíčky s vůní skořice, ani do bílého jogurtu si nevsypávám dva sáčky skořicového cukru.“

Má hbitá argumentace, že skořice se zábalovou kávovou procedurou jí pokožku skvěle prohřeje a prokrví (napaří a vyžehlí) a bude se cítit po duši i po těle pevnější, byla chatrná jako ledový škraloup na rybníku Svět, jsou-li jen dva, tři stupně pod nulou. Někde, na této teplotě, možná ještě i o pár dalších stupínků Celsia níže, se ustálila pak taky víkendová domácnost. Ač volný v podkroví, připadal jsem si coby zločinec, spoutaný ve druhém podpalubí lodi s vyhnanci směr Austrálie. To mi ovšem nebránilo zapnutí rozumu.

Tudíž, přemítal jsem. O chystané výpravě na Mars a problému, kolik šálků kávy asi vypije (vycucá z tuby) člen nenávratné expedice. A pokud na palubě expedice bude žena, nejspíše ano, od nás, ze země, co už nevoní strdím, budou-li na programu častá kázání a výtky, jak se má tuba s espressem nebo cappuccinem správně mačkat. Zápletka, jak mačkat všelijaké tuby, bývá a je příčinou konfliktů v milionech domácností; předmětem jednání stolice. Soudní. Rozvodové.

Koumal jsem rovněž, zda mám detailně dopracovat a na vážený Úřad patentů a vynálezů podat vynález stěrače na počítače a tablety. Přec, makáme s nimi za každého počasí. Vzápětí bych ještě podal k registraci zdokonalení slunečníku k počítačům. Pro nerušené surfování na oblázkové pláži za plného slunečního svitu.

Zvažoval jsem též patentování digitálního počítadla na šroubovací uzávěr domácí nádoby na kávu. Přesně by spočetl a zaprotokoloval každé otevření pixly (škoda, že jsem na to nepřišel dřív; babička drobné dávala do prázdné krabice od melty, jenže, náš děda do ní strkal nejen nos, ale i mozolnatou zednickou dlaň, aby měl na pivo v hospodě U zeleného stromu).

Vzedmutí myšlenek si vyžádalo přestávku. A natankovat další inspiraci.

Na pumpu nepůjdu, já na pumpu nepojedu. Tříkolku mám poničenu, segway zakázané. Musí mi vystačit, že nafta i káva jsou nejobchodovávatelnějšími komoditami. Je to vidět. Neznám pumpu, na které by se nepodávalo podobojí. S dieselem nebo benzinem nečepovala rovněž káva. Diesel nebo káva? Káva nebo diesel? Blondýnky nebo brunetky? Pohádky nebo horory? Literaturu faktu nebo sci-fi? Vegetarián či všežravec? Pořádný žvanec, anebo do kuchyně vpustit alchymisty z časů Rudolfa II., aby patlála, patlála, se snažili svými chemickými postupy vypatlat molekulární stravu?

Každ jednostrannost je nevidomá. Proto vyznávám „pod obojí způsobou“. Věta, jestli raději šálek kávy nebo diesel, blondýnku nebo brunetku, fotbal nebo hokej, malé horory pro děti nebo lépe pohádky pro dospělé, musí mít stejný význam. Zepředu i odzadu.

Kobyla má malý bok; registrovaný fakt nás nakopne na první pohled zepředu i zezadu. Kuna nese nanuk. Je fuk, zda s mraženým cucem na špejli přiběhla odtamtud či odjinud. Pobíhala křížem - krážem. Pilot slíbil sto lip. Je jedno, zda slib  zahulákal, kdy šel z letiště před námi, anebo zařval do ucha, zaostávaje pozadu. Slíbil.

Zeman seno dones na mez. Zase „pod obojí způsobou“. Seno na mezi je, což zaznamenali reportéři, novináři z bulváru, zpravodajství televizních stanic, výčepní, babky a dědkové z návse. Zapsáno jest v hradním protokole. S tím podhradí už nic nenadělá.

Přijímat „pod obojí způsobou“ je řídit se jako Palečkovou navigací. Navigací dle vyprávění v Pohádce o Palečkovi, kdy sedlák, obědvaje, „vysadil Palečka kobyle do ucha, aby pluh nezahálel a Paleček v uchu dával kobyle povely a kobyla orala, jen to fičelo“, je verneovsky vypodobněn základní princip navigace. Naprosto věrně. I za volantem je nám našeptáváno do ouška: „Po dvou stech metrech odbočte doleva, po tři sta metrech odbočte doprava. Z kruhového objezdu vyjeďte třetí odbočkou.“ Neoráme sice. Netřeba. Cesty už jsou notně rozbrázděny.

Mám proto raději cenově stabilní lahodnou kávu, než zdražovaný diesel.

 



< Předchozí dílo ve sbírceDalší dílo ve sbírce >
Hlasovaní jako ve škole (1 - nejlepší, 5 - nejhorší)Toto literární dílo ještě nebylo hodnocenopřečíst později

Komentáře

Nebyl zatím přidán žádný komentář
Veškerá díla zveřejněná na serveru Pište-Povídky.cz jsou pod právem autorů, tudíž je nelze kopírovat ani jinak využívat bez jejich souhlasu.