Přihlášení
Nick:
Heslo:
Trvalé přihlášení

Registrace Zapomenuté heslo

Kniha: Zuřící lev

Autor: Roman Bureš (Cassiusromarius)
Cena vč. DPH: 229,-

  • Objednat
  • Sdílej na Facebooku
    Autor o knize:

    „Představuji vám svůj další román napsaný stejně jako Legionář v loňském roce."

    Svobodný Řek Leon je po porážce svého města i s rodinou zotročen a stává se gladiátorem. V ludu, ve kterém je uvězněn, panují nelidské podmínky a brzy propuká vzpoura vedená Spartakem. Nikdo v té chvíli netuší, do jak monstrózních a krvavých rozměrů se rebelie rozroste. Leon stoupá v hierarchii armády otroků a svádí urputné boje s legiemi, mezitím se snaží najít svoji ženu a malého synka, a odvést je do bezpečí mimo dosah římského meče. Je ochoten pro jejich záchranu prolít nejen krev Římanů, ale také svoji a svých přátel.



    Ukázka z knihy:


    Noc na kříži byla největší hrůza, jakou Leon zažil. Ještě větší, než cesta v podpalubí nákladní lodi. Byl přesvědčen, že se rána nedočká. Střídavě upadal do bezvědomí, aby ho vzápětí probudila spalující bolest v křečovitě stažených svalech. Prosil bohy, aby ho konečně zbavili života; nechtěli o tom ani slyšet.
    Když ho oslepily první ranní paprsky, překvapilo ho, že stále žije. Ludus se probouzel, začínala každodenní rutina. Muži, kteří přicházeli do arény, úkosem pozorovali tělo, visící na kříži. Leona začalo spalovat slunce; přežil sice noc, ale tento den pro něj bude určitě poslední.
    Pak najednou veškerá aktivita ustala. Leon se přivřenýma očima rozhlížel. Do arény vstoupil Batiatus se svým psem a Apolem po boku. Namířili si to rovnou k němu. Zastavili se pod křížem a Batiatus se mu tvrdě zadíval do očí.
    „Dal jsem ti nový domov a smysl tvé bezcenné existence a ty ses mi takhle odvděčil?”
    Tak tomuhle Batiatus říká domov, ušklíbl se omámeně Leon.
    „Ty zkurvysynu, ono tě to zítra přejde!” zařval vztekle Batiatus. Molos vedle něho začal temně vrčet. Byl to temný zvuk, přicházející snad ze samotného Tartaru. Batiatus ho pevně chytil za řetěz kolem krku a přišel k nahému zpocenému tělu.
    Leon ani nedýchal.
    Molos natáhl krk a přiblížil svoji obrovskou mordu k Leonovým slabinám. Očichal ho a pak mu drsným jazykem olízl genitálie.
    „Zítra, Kerbere,” řekl konejšivě Batiatus potěšený děsem v Leonových očích.
    „Máš štěstí, aspoň trochu mi tu ostudu můžeš vynahradit. Pořadateli her se velice líbil Spartakus. Vsadil se s jiným patricijem, který proti němu chce postavit svého muže. Za pěkný balík si Spartaka pronajal a zítra se přijede na zápas podívat. A víš co bude předkrm? Ty! Nahý a beze zbraně proti Kerberovi.” Zatáhl za obojek, aby se válečný pes snad do Leona nepustil hned. Odcházel s pocitem zadostiučinění.
    Příval adrenalinu Leona dokonale probral. Slyšel jak Apolo sděluje Spartakovi, aby se připravil na zítřejší zápas. Budou bojovat bez zbroje, pouze se sicami v rukách. Zákazník to tak chce. Spartakus namítal, že bojoval před dvěma dny. Většina gladiátorů má tři čtyři zápasy ročně a on bude mít dva během čtyř dnů. Nemůže ho přece znova postavit!
    Apolo si udržoval odstup a pevně svíral svůj prut. Batiatus může a udělá to, Apolo s tím nic nenadělá.
    „Chce se mě zbavit a rovnou na tom vydělat.”
    Na to Apolo odpověď nenašel.
    Den neměl konce. Leon, spálený od slunce, se několikrát probral z deliria. Nevěděl, zda ještě žije nebo jestli je už po smrti. Celý vesmír se scvrkl na provazy zařezané do masa jeho paží, drsné dřevo kříže za zády a jeho trpící šlachy.
    Měl problém s dýcháním, z nedostatku vzduchu ho pálilo celé tělo. Strážní mu pod nohy strčili bednu, aby se neudusil. Dali mu ještě napít, ale jen tolik, aby ho udrželi při životě. Zemřít měl až zítra.






    Počet stran: 216


    Nakladatelství Akcent



    Možnost objednat také přímo u vydavatele

    Komentáře

    Přezdívka:
    Obsah komentáře:
    Komentář vložen: 8.01.2014 9:26jpe |

    Ahoj/Dobrý den, rád bych nabídl možnost prodeje knihy v rámci akce "mezináridní den knihy a autorského práva", poddrobnosti jsou na nástěnce.

    Díky,

    Jirka Pešaut (JPE)

    Komentář vložen: 1.01.2014 14:12Lollipop |

    Kniha vypadá dost hezky! :)

    Komentář vložen: 10.12.2013 20:45cassiusromarius |

    Dehunt: díky, to rád slyším :)

    Komentář vložen: 9.12.2013 16:19dehunt |

    Kniha vypadá úžasně!

    Komentář vložen: 9.12.2013 10:05Gerty |

    Já se hlavně pohybuju v jiných patrech výdajů :-) Ale taky to nedám dohromady za rok nebo za dva. Na druhé straně, když sečtu, co jsem vrazil do jiných druhů zábavy, do cédéček, do modýlků letadel - tak vydání knihy zas taková darda není, akorát že dlouho šetříš a pak tu buchneš najednou, místo abys to utrácel po kouskách. Ale pořád je to investice, je tam možnost návratnosti nebo i zisku.

    Komentář vložen: 8.12.2013 23:43cassiusromarius |

    Máš pravdu, ať už její kurzy tvůrčího psaní nebo její spolupráce na knize, ani jedno není levná záležitost. Nemůžu říct, nakolik je účinná, ničeho takového jsem se neúčastnil. Mám s ní pouze smlouvu na zastupování knihy.
    18% je dost a dlouho jsem to zvažoval. Ale když se prodá všech tisíc kusů a nebude dotisk, nakonec je to jedno - jednorázový honorář, nebo slušná procenta z prodeje, obojí vyjde zhruba nastejno. Pouze v případě, kdy se kniha bude prodávat fakt dobře (tři čtyři tisíce), už jsou ta procenta celkem slušný peníz... kdežto fixní honorář zůstává stejný.
    Souhlasím, že vydávat vlastním nákladem je, co se zisku týká, nejlepší. Ale vrazit okolo 50 tis. do svého koníčka, je pro mě fakt nesmysl :D Ty se zřejmě pohybuješ v jiných patrech příjmů :)

    Komentář vložen: 8.12.2013 23:18Gerty |

    Nooo... s paní Dočekalovou jsem si svého času trochu dopisoval... Tak nějak jsme se názorově míjeli - ona za to "zastupování" totiž požaduje poměrně značnou investici do "přípravy" díla - byly té řádově tisíce korun. Už ji vidím, jak to pak někde zastupuje, když má dopředu vyděláno. Navíc je to zastupování omezené na jeden rok, pak knihu stejně pustí k vodě. Takže to je dost hubený vrabec na dost vysoké střeše. Pořád se mi jako nejleší cesta jeví vydat si knihu sám a sepsat smlouvu jen s distribucí. Asi to chce taky dost obezřetnosti, ale není to nereálné - jednu smlouvu mám v počítači, jen ji podepsat. Akorát nemám hotovou tu knihu... Ale až hotová bude, půjde za mnou všechno, co je ochoten distributor dát - a to je pořád několikanásobek procent, než které ti dá jakýkoliv nakladatel. Akorát musí člověk jít do vydání vlastními penězi, což samozřejmě nese dost velké riziko, že o ně přijde.
    Jinak - s Olympií máme taky smlouvy na procenta a svého času dokonce přišly i nějaké peníze. Kdyby ten debil Hušák nepotopil Sazku, chodily by dodnes.

    Komentář vložen: 8.12.2013 22:19cassiusromarius |

    Zobou z ruky ?! :D ten byl povedenej :D
    Řek bych, že jsem měl štěstí, že se mého Legionáře plného gramatických chyb v Alpressu ujali...
    O Zuřícího lva byl větší zájem, ale trvalo to strašně dlouho, pořád to leželo u nějakého šéfredaktora nebo čekalo na finální schválení redakční radou, a Akcent mi okamžitě nabídl smlouvu, tak jsem nečekal.
    První dvě knihy jsem jednoduše rozeslal do všech nakladatelství a čekal dva tři měsíce, kdo se ozve. Ale radím před tím si udělat notářské ověření o autorství, četl jsem, že některá nakladatelství prý rukopisy kradou. Nevím zda to nejsou kecy...
    Anebo zkus agenturu Mamtalent, M.Dočekalová si sice bere 18% z výdělku, ale zase tě zastupuje a dokáže vyjednat procenta z prodeje; což se tobě, jako neznámému autorovi, nikdy nepodaří...

    Komentář vložen: 8.12.2013 22:07Gerty |

    S tím dítětem - já jsem měl pocit, že vzadu na obálce knihy byla řeč o dvou, ale nebyl jsem si to ověřit. Ale možná jsem jen předběhl dobu :-)
    Co se týká "Lva" - já bych v něm taky nic mom nepřepisoval, možná vůbec nic, ten příběh šlape dost dobře, jen toho tam mohlo být víc. Ty úvahy v druhém komentu byly jen takové úvahy.
    Jo, ještě mi prozraď, jak to děláš s nakladateli, že ti tak zobou z ruky :-) Jestli to tedy není tajný. Se mnou se v podstatě nikdy ani nebavili (spolupráce s Olympií stála na specifickém stavu situace, který už pominul - s krachem Sazky - a od té doby taky nic).

    Komentář vložen: 8.12.2013 21:24cassiusromarius |

    Nevím zda to bylo brzy nebo ne... jak říkám, nejsem nijak trpělivý :) Od dokončení knihy k vydání uběhne rok, rok a půl, a to mě fakt vytáčí...
    Taky jsem uvažoval ještě o pohledu generála Crassa, ale přiliš jsem se do Leona vcítil a nechtěl jsem ho opouštět.
    Teď s odstupem bych napsal trochu jinak Legionáře, ale Zuřícího lva asi ne. Jsem na některé pasáže neskromně hrdý :)
    S každou knihou se zlepšuju, tak uvidíme, co přinese příští rok ;)
    PS: dítě mám jedno - syna. Ale už je větší a silnější než já... a taky toho víc zbaští :D

    Komentář vložen: 8.12.2013 20:17Gerty |

    Nóóó... jestli nekecáš a tohle jsi dal opravdu po půl roce psaní, tak hluboce smekám. Já jsem po takové době nenapsal nic, co bych se odvážil dát někomu přečíst, natož vydat.
    S tou kalderou je to prkotina, navíc jsem asi ustřelil i já, protože jsem psal podle toho, co mám načteno z knížek, a články na netu se zmiňují o kaldeře Monte Somma, v níž je současný kužel Vesuvu. Monte Somma je okrouhlý val severně od Vesuvu, z některých pohledů vypadá jako jeho druhý, nižší vrchol. A je to právě pozůstatek té erupce z roku 79 n.l. Tehdy měl Vesuv tvar symetrického kužele a na vrcholu byl určitě kráter s lávovým dómem. Při erupci se pak velká část kužele zbortila. Sopka ale zřejmě dlouhou dobu nebyla aktivní, Popmpejané vůbec neměli tušení, pod jakou bestií si postavili město. Oni asi Římané obecně věděli o sopkách prd - latina pro sopku dokonce ani nemá specifický výraz, a vlastně ani mnoho jiných jazyků - většinou jsou to odvozeniny od "ohnivé hory" či od jména boha Vulkána.
    Opravdová kaldera leží ale nedaleko, hned na opačné straně Neapole, jmenuje se Campi Flegrei a vědci z ní mají mnohem větší vítr než z Vesuvu. Pauzy mezi erupcemi se tam počítají na desítky tisíc let a teď je prý tak akorát doba na další. A nikdo nepochybuje o tom, že to bude fakt velká rána.
    S ukřižováním budeš mít pravdu především v tom bodě podložených nohou. Právě když podložené nejsou, nastane smrt poměrně rychle. Taky prý dalo dost práce vybádat, na jaké místo ruky zatloukat hřeby, aby se ruka vahou těla neroztrhla.
    K obálce - tam možná stálo za to, třeba i ze svého, zaplatit ilustrátora a nechat si podle té scochy namalovat boxera v nějaké bojové pozici. Nevím ale, jak jsi na tom s možnostmi financování takových hraček, s dvěma dětma asi nic moc...
    K úvodu příběhu - tam jsi podle mě zahodil šanci dát Leonovi jednoznačného a silného protivníka, velitele těch vojáků, kteří řádili u něj doma. Byla celkem šance, že se ještě potkají, a po zahájení povstání se jeden o druhém mohli i dozvědět a hrát svoji hru ještě v otázce osobní pomsty.
    Další věc - souběžný pohled Leona a Ariadné tam mohl být i při zachování stávajícího rozuzlení - stačilo jen události časově sladit, aby se to sešlo až ve finále. o to byl konec dramatičtějí a napínavější. Napadla mě i možnost vztahu mezi Leonem a Alexandrou, když ta poznala, že Spartakus dává přednost válčení před sebezáchovou. Perla je přiliš slabá postava a v jejím případě by mi sedl spíš vztah s chlapcem Atticusem.
    Stejně tak jsi tam měl souběžně popsat tu předzávěrečnou bitvu a útok na tábor vzbouřenců - zase by to bylo mnohem napínavější.
    A největší škoda je promarněného tématu - Spartakovo povstání jsme se učili ve škole, páru o něm každý, alespoň já si dodnes pamatuji to "hašteření" na Vesuvu (co jiného taky). Mnoho lidí taky vidělo skvělý film s Kirkem Douglasem - takhle výrazný a známý prvek z doby antického Říma už k dispozici nemáš. Vlastně ano - Pompeje :-)
    No, ale stejně jsi tohohle boxera poslal do arény příliš brzy - myslím, že měl na to, aby dobyl mnohem větší slávu. Tak snad příště.

    Komentář vložen: 8.12.2013 0:16cassiusromarius |

    Já děkuji, že sis knihu koupil a podpořil tak prodejní čísla :) Vážím si toho.
    Jsem rád, že na tebe příběh působil, tak jak měl. A jsem rád, že to nebylo tak předvídatelné, jak by se mohlo zdát (každý zná průběh Spartakova povstání...)
    Co se týká mluvy, nejsi první, kdo to zmiňuje. Někomu to vyhovuje, někomu ne. Já nemám rád používání archaismů a květnaté mluvy v historických románech. Latina je mrtvý jazyk a nikdo pořádně nezná její hovorovou verzi. Lidé tehdy samozřejmě mluvili sprostě a nespisovně, tím spíše otroci. Proto jsem vkládal hrdinům do úst současnou mluvu a současné výrazy, mě osobně tak přijdou živější a skutečnější.
    Co se nějaké té chybky týká, za to se omlouvám. Když jsem začal psát Lva, psal jsem teprve půl roku a ještě jsem dělal spousty chyb (teď už se věnuju psaní dva roky a oproti začátkům mám gramatiku jako profesor:D ). Přesto to po mě kontrolovalo několik lidí, tak bych to hodil spíš na ně...
    Vesuv- to jediné považuji trochu za průšvih. Nevím jesti má kalderu nebo ne, ale stáhl jsem si desítky jejích fotek. Problém je, že tehy vůbec netušili, že se jedná o sopku a vypadala úplně jinak než dnes (pravděpodobně obyčejný zelený kopec). Každopádně se na jejím vrcholu uprchlí gladiátoři úchýlili a skutečně bitvu vyhráli tak, jak ji popisuji...
    A ještě k ukřižování: záleželo samozřejmě zda oběti měly podepřené nohy, zda byly přivázané nebo přibité, jaké bylo počasí... Faktem je, že se dochoval záznam o nešťastníkovi, který visel na kříži několik dní a pak dostal milost...
    Přemýšlel jsem i nad střídavým vyprávěním z pohledu Ariadné a Nikoláa, ale vykecal bych tím jejich osudy, chtěl jsem, aby byl čtenář napjatý spolu s Leonem, zda je najde nebo ne.
    Ještě k nakladateli: Akcent je oproti Alpressu prcek. Podle toho taky vypadal servis, zpracování i honorář :D Ale Alpress chtěl vydat knihu až příští rok (pod podmínkou, že se bude Legionář dobře prodávat) a já nejsem moc trpělivá povaha. Chtěl jsem ji mít venku co nejdříve a jsem rád, že mi to Akcent umožnil.
    Co se týká obálky: onen znavený muž je jediná bronzová socha boxera, která se z antiky dochovala. Známá je jako Boxer z Quirinalu. A já ho tam chtěl mít...
    Nějak jsem se rozkecal...
    Každopádně ještě jednou dík za přečtení i za recenzi :)

    Komentář vložen: 7.12.2013 19:02Gerty |

    Tak jsem dnes dopoledne knihu zakoupil a přečetl ji v podstatě jedním vrzem.
    S příběhem jsi mě mile překvapil. Ze začátku sice vyprávění klouže na můj vkus příliš po povrchu, ale tak od čtvrtiny se dostává do té správné hloubky, aby se čtenář víc ztotožnil s hlavní postavou a začal jí opravdu fandit. Vývoj děje je z poloviny daný zasazením do skutečné historie, ale osobní příběh hlavního hrdiny se ukázal být mnohem méně předvídatelným, než jsem ze začátku předpokládal. Navíc se ti obě linie povedlo zajímavým způsobem propojit v bodě, kdy v pokročilé fázi povstání Leon přesvědčil Spartaka k cestě na jih Itálie. Klidně to tak nějak mohlo být, kdo dneska ví? :-) Jeden z motivů, který si určitě budu pamatovat, je okamžik, kdy Leon po prvním jednání s piráty opouští zapůjčenou veslici a vymění si pohled s jedním z otroků za veslem lodě. Zklamání veslaře z toho, jak blízko byla vytoužená svoboda a jak nenávratně mu s odchodem povstalců unikla, by muselo být opravdu strašné.
    Abych jen nechválil - po celou dobu čtení mě neustále rušilo používání moderních nespisovných výrazů v přímých řečech, ale i ve vyprávění (nevím, jestli třeba termín "futra" je to pravé ořechové). Asi dvakrát jsem šklobrtl o překlep a jednou, ale dvojnásobně, o hrubku ve shodě podmětu s přísudkem. Bylo to v pasáži, kdy se Leon setká s otrokyní Kleou. Další drobné zakopnutí, tentokrát ale opravdu úzce specializované, je kaldera Vesuvu. Tahle sopka kalderu nemá a nikdy neměla, ale omluvou ti může být, že v tomto bodě je nepřesná i tetička Wiki. Ještě jeden moment mi v příběhu nesedí – jednou jsem četl podrobnější článek o popravách ukřižováním a jeho autor je dokonce vyzkoušel sám na sobě – samozřejmě tedy nikoliv do stavu smrti. Došlo se tam k závěru, že smrt na kříži nastane poměrně rychle v důsledku udušení – člověk podle autorů rozhodně nepřežije ani do druhého dne.
    Co říct závěrem - jako čtení na jedno sobotní odpoledne dost dobré, ale kdybys příběhu věnoval víc času, podrobněji jsi rozvinul dobře vymyšlené zápletky, setkání Leona s Kleou nenechal na pouhé náhodě a přidal linii osudů jeho manželky Ariadné i syna Nikoláa, byl by celý příběh o několik levelů výš. Laťka je v této aréně nasazena někde kolem Folletových „Pilířů země“. Rovněž by stálo za to si trochu víc pohrát se slohem – myslím, že alespoň kousek kupředu by tě v tomto bodě posunul nějaký program pro převod textu na mluvenou řeč.
    Nakonec si musím rýpnout i do nakladatele – na rozdíl od „Legionáře“, který na první pohled vypadá naprosto profesionálně, ve mně tato kniha svým vzhledem a technickým provedením vzbudila rozpaky. Kresba znaveného muže na obálce je v ostrém nesouladu s názvem, kniha nemá kulacený hřbet, desky se prohýbají a lesklá obálka v prostém bílem provedení působí poněkud amatérsky. V sazbě by oko náročnějšího grafika taky našlo nedostatky, některé jsou i za hranicemi toho, co se dnes běžně toleruje. Omluvou je ale vysoká časová náročnost na dokonalost v tomto segmentu. Navíc – kromě profesionálních grafiků už to nikdo jiný řešit nebude.
    Takže tobě jako autorovi jednoznačně palec nahoru, nad nakladatelem bych váhal, ale na roztrhání lvy by to navzdory výše napsanému ani tak nebylo :-)

    Komentář vložen: 5.12.2013 21:05jpe |

    Také gratuluji, vím, jak je těžké to dopracovat až k vysněnému cíly. Přeji knize úspěch.

    Komentář vložen: 3.12.2013 9:26cassiusromarius |

    P.F.Zarken: díky, snad se to povede.
    Lea1: druhá s investicí nakladatelství. už to beru, jako úspěch :) díky.

    Komentář vložen: 2.12.2013 22:12lea1 |

    Další vydaná přímo nakladatelstvím? Paráda.

    Komentář vložen: 2.12.2013 18:14P.F.Zarken |

    Romane, gratuluji Ti a přeji knížce hodně čtenářů... ☺

    Komentář vložen: 1.12.2013 23:51cassiusromarius |

    Díky za gratulace :)

    Komentář vložen: 1.12.2013 23:44Gerty |

    Jůůů! Ty to tedy hrneš! Gratuluju!

    Komentář vložen: 1.12.2013 22:09ACARNIVORA |

    Gratuluji! :) Jsem ráda, že i toto Tvé dílo se dočkalo vydání. :) Hodně úspěchů. :)

    Komentář vložen: 1.12.2013 21:25zolik |

    Gratulace, přeji aby se knížka čtenářům líbila a byla prodejná. zolik