Přihlášení
Nick:
Heslo:
Trvalé přihlášení

Registrace Zapomenuté heslo

Kniha: Pan Davis - kapitola mého života

Autor: Michaela Červenková (Milalai)
Cena vč. DPH: 131,-

  • Objednat
  • Sdílej na Facebooku
    Anotace:

    Někdy se dějí věci, které by se dít neměly. Věci, co ubližují. Ničí životy. Může taková doba přinést něco dobrého? Kathleen Riversonová přišla na to, že ano.
    Obyčejný příběh, který pro jednu malou holčičku znamená neobyčejně mnoho.




    Autorka o knize:

    „Pan Davis je příběh plný vtipu, nadšení a dětské naivity. Ačkoli na pozadí příběhu můžete rozpoznat některé události druhé světové války, oči dítěte vidí jiné věci, než dospělí. Příběh byl napsán jako milá knižní "miniatura," která zpříjemní večer, nebo odpolední kávu."



    Ukázka z knihy:

    Jednoho jarního dne stál pan Davis na terase a vyhlížel sluníčko. Já s Emily jsme ještě ani nedojedly snídani, když se k nám obrátil.

    „Dneska bude krásný den,“ prohlásil vesele. „Co budete dělat, dámy?“

    „Projedu se na Pucíkovi.“

    „Malanda říkala, že bude chytat lelky,“ usmála se Emily. „Chci být užitečná a pomáhat jí.“

    „Ať tě to ani nenapadne! Slíbily jste mi, že se dneska budete učit,“ zamračila se Lucy.

    „Ale proč? Malanda bude potřebovat pomoc,“ namítla Emily žertem.

    Lelek? Měla jsem tušení, že to bude nějaký druh zeleniny; nejspíš podlouhlý a fialový. Jen mi nešlo na rozum, proč by se zelenina měla chytat.

    „Vy se budete učit a Amanda taky žádné lelky chytat nebude,“ řekl pan Davis a pak se k nám tajemně naklonil. „Lelkové jsou příšerně nebezpečná stvoření. Mohla by vás pokousat.“

    Rozesmály jsme se.

    „Ale snad by nevadilo, kdybychom si odpoledne zahráli kriket, nemyslíš, Lucy?“ obrátil se na paní Davisovou. „Už by bylo na čase to slečny naučit.“

    „Má to něco společného s kočkama?“ rozzářily se Emily oči nadšením.

    „Nemá. Kriket je hra.“ opravil ji pan Davis.

    „Něco jako na babu?“ napadlo ji.

    „…Skoro,“ zaváhal Lee. „Něco takového.“
    Přestože kriket nesplnil Emilyna očekávání, vyklubala se z něj docela příjemná hra. Už jenom to, že jsem mohla do něčeho praštit pálkou – pokud to zrovna náhodou byla trefa – nám připadalo zábavné. Panu Davisovi to také zpočátku připadalo vtipné. Tedy do té doby, než se Emily podařilo vysklít okno tajemného pokoje. V tu chvíli pan Davis prohlásil, že jsme na kriket moc malé a vzal nám pálky.


    Počet stran: 104


    Knihu můžete koupit ZDE.

    Komentáře

    Přezdívka:
    Obsah komentáře:
    Komentář vložen: 26.02.2015 15:32mase |

    Nevím, o jakých hrubkách DeHunt mluví, já jsem žádné nenašel...

    Komentář vložen: 7.12.2014 15:14toninamoll |

    Blahopřeji Ti k vydání knihy a přeji jí hodně štěstí :)

    Přeji krásné Vánoce.

    Komentář vložen: 5.12.2014 14:11DeHunt |

    není na trhu. vytisklo se kolik? deset kousků pro sebe a tři do knihoven? zbytek leda, když si někdo z Nové Formy objedná, tak prosím tě nechytrač. Pořád jim můžeš poslat opravený text, aby každý další tisk provedli už s ním. JEN SLABÍ HLEDAJÍ VÝMLUVY.

    Komentář vložen: 5.12.2014 13:22milalai |

    DeHunt: Děkuji, žes vyjádřil svůj názor. Ale vzhledem k tomu, že je kniha na trhu, pokračovat v této diskuzi už příliš nemá cenu, nemyslíš? Můžu si vzít poučení pro příště. ;)

    Komentář vložen: 4.12.2014 22:28DeHunt |

    a proč ti to aspoň neopraví máma? nabízíš tu knihu k prodeji, sakryš. Vědomě jdeš na trh se zbožím druhořadé kvality. Jak si představuješ svou literární budoucnost s takovou minulostí?

    Komentář vložen: 4.12.2014 21:35milalai |

    DeHunt: Bohužel pro mě, já jsem školák (a to jak reálně, tak literárně) a k některým lekcím jsem se ještě nedostala. Kdo ví, kde budu za pár let. Pan Davis ukazuje, kam se mi zatím podařilo dojít.

    Komentář vložen: 4.12.2014 18:54DeHunt |

    admin: chybí už jen golfista v pepitu :)
    milalali: nechci rýpat, ale nepřijde ti krapet kontraproduktivní prezentovat se úryvkem z knihy, který obsahuje poněkud školácké chyby?

    Komentář vložen: 3.12.2014 18:47milalai |

    Koukám, že jsem se do toho pořádně zamotala. :) Tak abych předchozí komentář uvedla na pravou míru... Úplně náhodný výběr to nebyl. Možná je to tím, že jsem mladá a nezkušená. Možná jsem prostě jen nechtěla potenciální čtenáře vodit za nos tím, že bych jim předložila jedinou úžasnou pasáž, zatímco zbytek knihy by byl "brak." Každopádně jsem se rozhodla vybrala takovou část, která vystihuje jak samotnou knihu, tak styl psaní. Díky, Zoliku.

    Komentář vložen: 2.12.2014 22:09admin |

    Gratuluji k vydání knihy! Je to super. Ukázka mi připadá dobře vybraná, je z toho jasně patrné, jakým stylem je román napsaný a jaké skupině čtenářů, teda spíše čtenářek, je určen. Skvělé - mám radost. A gratuluji! Souhlasím s DeHuntem, obálka je rovněž opravdu povedená. On už samotný název je dost originální a předpovídá, že se bude jednat o dílo z britského prostředí, v anglickém stylu. Myslím, že je to velmi zajímavá volba.

    Komentář vložen: 2.12.2014 20:54zolik |

    Úplně jsi mne zmátla komentářem, který je krapet nelogicky. Jiní autoři bytostně lpějí na tom, aby vybrali, pokud možno co nejlepší možný úryvek, část, přesto, že může být jakkoliv omezená. Ale jsem dobrák od srdce a tak knize přeji prodejnost a v nějaké té knihovně při besedě i příznivé reakce od čtenářů apod zolik

    Komentář vložen: 2.12.2014 17:07milalai |

    Je to náhodně vybraná pasáž. Bylo těžké vybrat něco, co alespoň částečně dává smysl bez kontextu. Navíc pokud bych čtenáři ukázala to nejlepší z knihy, nebyl by důvod číst ji. ;)
    Děkuji.

    Komentář vložen: 2.12.2014 14:45DeHunt |

    jinak ta obálka je pěkná. Ta se povedla.

    Komentář vložen: 2.12.2014 14:44DeHunt |

    ta ukázka, to je to nejlepší z knihy, nebo něco vybrané jen náhodně? Díky.