Přihlášení
Nick:
Heslo:
Trvalé přihlášení

Registrace Zapomenuté heslo

Kniha: Život ve znamení Venuše

Autor: Venuše Hausner (hausner)
Cena vč. DPH: 135,-

  • Objednat
  • Sdílej na Facebooku
    Anotace:

    I obyčejná holka z obyčejné rodiny vyroste, dospěje. Projde si úskalími puberty, založí rodinu. Potýká se se socialismem i přechodem na novou dobu. Stárne. Bylo by hezké dodat, že i zmoudří. Ve skutečnosti se den za dnem prostě pere s tím, co život přinese a co naopak zase bere. Snaží se nejlépe, jak může, chápat změny kolem sebe i mezilidské vztahy a nejrůznější těžkosti zvládat s nadhledem. Někdy se to daří lépe, jindy hůř. Na život zkrátka není návod. Není snadná cesta k poučení a nakonec zbývá jen vzpomínat, ohlédnout se a říct: „Takto jsem žila svůj život. A hrdě jej žiju dál.“



    Ukázka z knihy:

    Návštěva pána jménem Čas


    I obyčejná holka z obyčejné rodiny vyroste, dospěje. Projde si pubertou
    se všemi jejími úskalími, založí rodinu. Snaží se protlouct
    za socialismu, zvládnout převrat i novou dobu. A mezitím zestárne
    a zmoudří? Nikoli, prostě se snaží dál chápat změny kolem
    a mezilidské vztahy. Ty náhodné i kamarádské.
    Řeší vlastní problémy, rodí děti, vychovává je, mění zaměstnání,
    střídá domovy, podniká, vdává se a rozvádí se. Snaží se dívat
    na své katastrofy s nadhledem a s úsměvem na rtech. Pravda,
    někdy skřípe zubama, ale všechno se dá řešit, jenom najít návod.
    Jenže ten se hledá těžko. Má jen životní zkušenosti, které přinesl
    čas, kdo by jim ale naslouchal…
    Dneska za mnou právě takový pan Čas přišel. Čas, který nám
    nekompromisně ukrajuje každou chvilku z našeho žití, která je
    okamžitě zasunuta do přihrádky „vzpomínky“. Čas, na který si stěžujeme,
    který nám chybí nebo nevíme, jak s ním naložit. Čas, který
    si vlastně neuvědomujeme, ale který jsme se naučili respektovat.
    Jen na krátko jsme totiž měli šanci řídit si ho podle svého.
    Hned po narození jsme se sami rozhodovali, kdy je ten správný
    čas na jídlo, kdy se nám chce odpočívat… Tato doba svobody chybí
    i v šuplíku vzpomínek. Čas ji vymazal. Protože jsme jej tehdy
    nerespektovali, tak tam nemá co dělat.
    Ani jsme se ale nestačili rozkoukat a začalo to… „Vstávej, je
    čas, pojď se nasnídat, honem, nemáme čas, nestačíme…“ Prostě
    přišel čas respektovat povely těch, kteří pokukovali po něčem,
    čemu říkali hodiny. Netrvalo dlouho a ten miniaturní přístroj nám
    přivázali na zápěstí a už jsme byli chyceni do sítě „respektování
    času“. Nastoupily otázky: „V kolik jsi měl být doma? Nevíš, kolik
    je hodin?“




    Počet stran: 168


    Odkaz na prodejce: http://www.tridistri.cz/zivotveznamenivenuse?ItemIdx=1

    Komentáře

    Přezdívka:
    Obsah komentáře:
    Komentář vložen: 18.08.2015 12:19hausner |

    Děkuji za pochvalu, doufám, že zaujme i obsah :)

    Komentář vložen: 5.07.2015 20:45dehunt |

    Pěkný obal.